BEATITUDE , s.मुक्तिःf., मोक्षः, निर्वाणं, सिद्धिःf., अपवर्गः, स्वर्गप्राप्तिःf., परमागतिःf., श्रेयःn. (स्) or निःश्रेयः, अमृतता, कैवल्यं. —
(Feli- city) परमसुखं, परमानन्दः, श्रेयस्त्वं, सुखं. —
(Desirous of) मुमुक्षुः.
ROOTS:
मुक्तिमोक्षनिर्वाणंसिद्धिअपवर्गस्वर्गप्राप्तिपरमागतिश्रेयस्निश्रेयअमृतताकैवल्यंपरमसुखंपरमानन्दश्रेयस्त्वंसुखंमुमुक्षु
BEATITUDE , s. The Hindūs divide final beatitude into four kinds, viz. 1.
‘absorption into the essence of the deity,’ ब्रह्मसायुज्यं; 2.
‘residence with him,’ सलोकता; 3.
‘nearness to him,’ समीपता; 4.
‘conformedness to his image,’ सरूपता.
ROOTS:
ब्रह्मसायुज्यंसलोकतासमीपतासरूपता